Německý ovčák
Německý ovčák je plemeno psa, pocházející z Německa. Je to nejrozšířenější plemeno psů na světě a nejrozšířenější služební plemeno – tady se používá k ochraně majetku i k práci policejní, záchranářské, vodí slepce.
Historie: Německy: Deutscher Schäferhund, anglicky: German Shepherd Dog (GSD). V době svého vzniku se používal hlavně jako ovčácký pes. Oficiálně uznané plemeno existuje od roku 1899, kdy byl uznán jeho standard jako samostatného plemene. Na počátku 20. století bylo už toto plemeno v Německu velmi oblíbené a šířilo se do okolních zemí.
Využití: Německý ovčák se uplatňuje po celém světě v policejních, záchranářských, vojenských i společenských službách. Původně také jako pastevecký pes se však dnes už téměř nevyužívá. Německý ovčák je pes velice energický, aktivní a vytrvalý, proto se uplatňuje spíše jako partner policistů, horské služby, záchranné služby, vyšetřovatelů hasičů a také jako společník výborný osobní hlídač a "sportovec" pro účast na závodech z výcviku, výstavách, kde je také požadována jejich fyzická vytrvalost.
Belgický ovčák
Belgický ovčák byl vyšlechtěn koncem 19. století v Belgii. Rozlišují se čtyři typy :
- Groenendael - vyskytuje se pouze v černé barvě ,má dlouhou srst
- Tervueren - nesmí být černý, je dlouhosrstý
- Laekenois - jediný hrubosrstý belgický ovčák
- Malinois - je krátkosrstý
Všechny tyto typy měří 55-65 cm a váží 20-30 kg. Toto plemeno plní stejnou funkci jako německý ovčák jak u policie ČR, tak u ostatních složek ČR. Je druhým nejpoužívanějším plemenem u Bezpečnostních sborů ČR.
Rotvajler
Rotvajler je středně velká, robustní psí rasa. Zmíněn je už v dobách římské říše. Jméno nese po německém městě Rottweil.Rotvajler je výborný hlídací pes, ale dnes si ho lidé pořizují i jako skvělého rodinného společníka, pro jeho silnou povahu a vyrovnanost. Patří mezi klidné a inteligentní plemena s velkou mírou možné socializace a tolerance vůči okolí. Rotvajleři i přes zažitý názor nejsou zlí a ,,drsní" psi, protože pes se stane zlým a drsným pouze v případě, že není svým pánem dobře veden. Rotvajler je vlídný, přátelský a miluje děti, je velmi oddaný, poslušný a rád pracuje. Jeho zjev prozrazuje rozhodnost, chování je sebejisté, nebojácné a pes je pevných nervů. Na své okolí reaguje s velikou pozorností. V minulosti se plemeno používalo při hlídání stád římských legií a pozdeji zejména v Německu jako tažné. Řezníci využívali obrovskou sílu a poslušnost pro dopravu vozů masa a pro přepravu tržby pod obojkem. V současné době existují ve společnosti iniciativy snažící se zakázat tzv. bojová plemena, mezi které řadí i rotvajlery. Označení je zavádějcí, jelikož pes nikdy nebyl šlechtěn pro boj a povahově se řadí mezi nejklidnější plemena. Problém nastává, pokud majitel nezvládne psa vychovat a dostatečně socializovat. Útočící rovajler ovšem díky své síle představuje výrazně větší nebezpečí než např. jezevčík, který se naopak řadí mezi nejagresivnější plemena.Rotvajler je středně velký a mohutný pes. Jeho postava je robustní a ukazuje na velkou sílu a vytrvalost.Rotvajlera je možno vycvičit i jako obranářského psa, přesto (nebo právě proto) však zůstává velmi klidným a na své lidi si nikdy nedovolí. Je třetím nejvyužívanějším plemenem u bezpečnostních složek ČR, jeho využití hlavně při obranných pracích.
Knírač velký
Knírač velký (anglicky: Giant Schnauzer, německy: Riesenschnauzer) je větší, výkonné a masivní plemeno psa, větší verze středního knírače. Jako většina velkých plemen potřebuje velký knírač pravidelný pohyb ve volném prostranství spojený s výcvikem a každodenní dlouhodobý pobyt v přírodě.
Historie: Plemeno vznikalo v druhé polovině 19. století v německých regionech Bavorsko a Württembersko. Toto plemeno řadíme u Bezpečnostních složek ČR ihned vedle RTV, ovšem Bezpečnostní složky využívají tohoto plemene stejně jako plemena NO a BO. Je výborným stopařem.
Dobrman
Dobrman je psí plemeno vyšlechtěné v Německu v 19. století za účelem obrany a hlídání pána. Je největší z pinčů. Dnes se používá jako služební pes a společník.
Historie: Dobrman byl vyšlechtěn v 70. letech 19. století Němcem Louisem Dobermannem. Ten k jeho vyšlechtění použil rotvajlera, německého pinče, anglického greyhounda, výmarského ohaře a manchesterského teriéra.
Taktéž toto plemeno používají Bezpečnostní složky ČR, ovšem pro jeho genetické přišlechtění je od tohoto plemene ustupováno a jeho úlohu v těchto sborech nahrazuje právě již zmíněný BO.
Plemena používaná na speciální práci u Bezpečnostních sborů
Labradorský retrívr (Labrador)
Labradorský retrívr je plemeno psů původem z New Foundlandu. Angličtí lovci ho přivezli do Velké Británie a zde labradory také vyšlechtili. Patří mezi skupinu retrívrů.
Historie: Předkem labradorských retrívrů je pravděpodobně novofoudlandský pes. Název retrívr však vznikl mnohem dříve než existovalo plemeno retrívr. Byli to všichni lovečtí psi, kteří aportovali ulovenou zvěř. Na New Foundlandu žily dva typy psů, velcí a silní novofoundlandští psi s dlouhou srstí a malí novofoundlandští psi, nazývaní též labradorští psi. Tito menší psi měli krátkou srst a byli používáni rybáři k donášení ryb a postřelených mořských ptáků z vody. Jejich vynikající schopnost aportování zaujala anglické lovce. Proto začali oba typy těchto psů přicházet do Anglie od roku 1800. V roce 1885 dovoz psů téměř ustal, neboť na New Foundlandu byl vydán zákon, který prakticky zakazoval chov psů. V roce 1895 byl v Anglii vydán zákon o karanténě, a od té doby již nebyl možný žádný dovoz chovných psů z New Foundlandu do Anglie. Výsledkem bylo, že angličtí chovatelé byli nuceni začít se šlechtěním plemen a začaly se tvořit různé variety retrívrů. Název labradorský retrívr je používán od roku 1839. Ve druhé polovině 19. století lze hovořit o čistokrevném chovu, chovatelé si vedli přesné záznamy o svých chovech a zachovávali přísně čisté chovné linie. Ačkoliv se ve vrzích objevovala i žlutá a hnědá štěňata, byli stále upřednostňováni černí psi. To se změnilo až po první světové válce, kdy byli vystavováni i žlutí psi, a později i psi hnědí.
Povaha a schopnosti: Labradorský retrívr má velmi milou a přátelskou povahu, je bystrý a oddaný svému pánovi. Velice dobře se cvičí, rád pracuje a plní povely s velkou radostí. Jeho další předností je výborný čich a skvělé plavecké schopnosti.Je to vyloženě vodní pes, milovník všech kaluží, rybníků a potůčků. Má blány mezi prsty. Je to také vynikající aportér. Tato rasa byla původně vyšlechtěna k přinášení zastřelených kachen či zajíců při lovu. V současnosti se využívá spíše jako pes společenský, canisterapeutický či slepecký. Je to právě díky snadnosti jejho výcviku.Slepcům slouží labradorští retrívři jako velmi dobří asistenti (pomáhají přecházet ulici, dokážou cokoliv podat, atd.). Postiženým lidem jsou schopni pomáhat sundat jednotlivé kusy oblečení, otvírat dveře a jiné věci, které by tito lidé sami nedokázali. Labradoři jsou vhodní i k dětem, protože ve většině případů postrádají agresivitu a jsou velmi milí. Naopak se labradoři příliš nehodí na ostrahu a hlídání objektů. Potřebují lidskou pozornost a laskavou péči, nejsou rádi sami.
Bezpečnostní složky používají zejména toto plemeno na speciální pachové práce (MPI-Pachové středisko) identifikace osob, na vyhledání výbušnin,drog,zbraní,lidských ostatků,vyhledání ohniska požáru.
Pro svou klidnou povahu se řadí jako druhé nejužívanější plemeno (za NO) k speciálním pracem.
Zlatý retrívr
Zlatý retrívr je plemeno psů vyšlechtěné ve Velké Británii a řazené mezi retrívry. Zlatý retrívr je obecně klidný, přátelský a vyhledávající společnost lidí a jiných psů pro své rozpustilé hry, které ho baví v každém věku. Má dobré plavecké schopnosti a hustou nepromokavou srst, což je plně využito při lovu kachen či jiného vodního ptactva. Jedná se o psa, který se vyznačuje velkou ochotou pomáhat lidem, a proto se také využívá jako canisterapeutický a asistenční pes.
Historie: Se šlechtěním tohoto plemene začal Lord Tweedmouth, který toužil po psovi loveckém s dobrými vlastnostmi a psovi vzhledově pěkném. K vyšlechtění použil žlutého retrívra, který se narodil ve vrhu černých retrívrů, a dnes již neexistujícího tweedového vodního španěla, později také irského setra a bloodhounda. Roku 1868 se narodila první štěňata, a tak začala jeho snaha za pomoci liniové plemenitby, kterou využil jako jeden z prvních šlechtitelů. V chovu a šlechtění Zlatých retrívrů také pokračovali vikomt Harcout, který byl prvním vystavovatelem tohoto plemene, a paní Charlesworthová.Plemeno žlutých retrívrů bylo uznáno roku 1903 v Kennel klubu. Roku 1913 byl založen Klub zlatých nebo žlutých retrívrů. Jméno Zlatý retrívr bylo oficiálně přijato až roku 1920, předtím se mohl používat přívlastek žlutý nebo ruský.
Využití: Svou aktivitou jsou předurčeni pro spoustu činností. Stále jsou bráni na lov jako přinašeči, protože jsou ochotni najít mrtvou nebo raněnou zvěř a nesníst ji. Ale zároveň jsou vhodnými domácími mazlíčky.Mají vyrovnanou povahu, a tak se používají jako terapeutičtí či asistenční psi. Při těchto činnostech bývají nejšťastnější, protože jejich charakteristickými vlastnosti jsou kladný vztah k lidem a ochota pomáhat jim. Zlatí retrívři se také používají jako hledači drog. Účastní se různých soutěží jako agility, flyball, dog trekking, coursingu, výstav a hojně se také rozmohlo skládání vyšších loveckých zkoušek. Tam se řadí mnoho druhů zkoušek rozdělených podle zaměření (např. zkoušky speciálních vodních prací, podzimní zkoušky, lesní zkoušky, barvářské zkoušky, všestranné a další).
U bezpečnostních složek druhý nejužívanější plemeno k speciálním pachovým pracem, stejně tak oblíbené, jako labrador.
Kříženci (F1)
(viz. foto kříženec-NO a KV)
Plemena se využívají dle povahy stejně jako ostatní plemena u Bezpečnostních složek. Tyto plemena mají tu výhodu, že netrpí tolika nemoci.
